Už je po všem...

25. srpna 2008 v 8:27 | Ivet |  SLASH - jednorázovky
Postavy: Harry Potter
Omezení: žádné
Varování: lehký slash
Období: po Bradavicích, po válce, po všem
Takové zavzpomínání si z Harryho pohledu aneb vysněná realita. Snad se bude líbit.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Už je po všem

V houpací síti jsem vždy našel klid. Mírné kolébání se strany na stranu byla ta nejlepší relaxace, jako jsem kdy poznal.
Ještě před pár lety bych nevěřil, že bych mohl být někdy v takové pohodě. I té vnitřní. Celých sedm, respektive sedmnáct let jsem nemohl najít vnitřní rovnováhu.

Nerad na ta léta vzpomínám. I když pár okamžiků nechci nikdy zapomenout.
Když jsem se dozvěděl od Hagrida, že jsem čaroděj. Dostal jsem i svůj první narozeninový dort. Výlet na Příčnou ulici, vybrání hůlky. Potkal jsem své nejlepší přátele, Rona a Hermionu, jel jsem bradavickým expresem. Našel jsem domov v Bradavicích. Když jsem poprvé letěl na Klofanovi.
Poznal jsem Náměsíčníka a také Tichošlápka, mého kmotra Siriuse. Hrál jsem famfrpál.
Našlo by se hodně šťastných okamžiků z mého mládí, ale ještě více těch zlých a smutných. Ty raději nebudeme vytahovat na povrch.

Teď je hlavní, že jsem porazil Voldemorta. Tu kreaturu s hadím obličejem. Pomstil jsem se za všechno a všechny mé blízké, které jsem ztratil během těch let. Učinil jsem svět lepším. I pro mě.
Už to nemůže být lepší. Nedokážu si to ani představit.
Ležím si v síti a poslouchám zpěv ptáků a dupání trpaslíků. Asi jsme je pořádně nevyhnali. Nemuseli by ničit tu nádhernou zahradu, se kterou jsem si dal tolik práce a učinil z ní relaxační místo s lagunou uprostřed. Má oáza klidu je obklopena nízkými keříky a dřevěným plotem, ve kterém je branka na panty, které s každým otevřením vrznou. Za brankou směrem k domu je malý dvorek, ze kterého můžeme jít přes terasu do vily. Je to můj domov. Sice ne moc velký, ale tak akorát pro všechny bydlící.

Ale zpět ke mně. Přece jen jsem si zvykl na pozornost.
Sluneční paprsky dráždí mé oči, proto jsem nucen je později zavřít. Zapomněl jsem si sluneční brýle. Naslouchám přírodě a přestávám na cokoliv myslet. Mírně pohnu boky, abych se trochu více rozhoupal. Něco mi ale říká, že mi to nevydrží už moc dlouho.
Po chvíli mě z rozjímání probere bouchnutí balkonových dveří. Vím, co se děje, ani nemusím otevírat oči. Užívám si poslední chvíle relaxace v tomto dní, které budou zanedlouho surově přerušeny.
Opět se ozvou dveře balkonu. Po chvíli už se ozývají kroky na terase, později na kamenné cestičce na dvorku. Kroky se blíží směrem do zahrady. Plně se přenesu do reality a začnu se soustředit, až když vrzne branka. Otevřu oči a upřu svůj pohled na Draca, který na mě z výšky hledí.

"Harry, zase se tu válíš?" zeptá se dotčeně.
"Jestli tu chceš strávit víc času než doma, tak kup síť pro dva," políbí mě a vydá se zpátky do domu.
Usměji se. Opravdu už mi nic nechybí, mám všechno, o čem jsem kdy snil, a jsem šťastný.
"Však si to taky po těch letech zasloužím," pomyslím si a vydám se za ním.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | Web | 16. října 2008 v 11:15 | Reagovat

x) milé, pěkné dílko x) konečně něco pozitivního x)

2 Severka S. Rogueová Severka S. Rogueová | 3. července 2009 v 14:57 | Reagovat

Óch, síť pro dva... ano, ano... to je to poslední, co jom tam chybí :)
Moc krásný popis...

3 Anulinka72 Anulinka72 | E-mail | Web | 27. prosince 2009 v 23:17 | Reagovat

to bylo vážně nádherný...

4 May Darrellová May Darrellová | Web | 6. března 2010 v 13:38 | Reagovat

Och! Tak tohle je opravdu povedené ^___^  Kráása ;-)

5 pozdní odpoledne pozdní odpoledne | 2. května 2010 v 14:54 | Reagovat

taková příjemně letně optimistická.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama