Má duše

19. dubna 2008 v 11:59 | Ivet |  Moje básně
Má duše

Obklopená samotou,
tou nekonečnou temnotou,
jsem jen opuštěný samotářský vlk,
kdo na světě by za mě dal krk?

Jiní si užívají, baví se,
a mé tělo v rohu krčí se,
co proti mně mají, co dělám špatně,
pak se mám jako cítit šťastně?

Zas mě to přepadá, vzpomínky vrací se,
a má minulost na mě mračí se,
z očí slzy mi tečou, topím se,
a nikdo nevidí, jak trápím se?

Chodí za mnou lidé pro radu,
a já jim pomáhám najít pravdu,
ale proč tu není, kdo by mně pomohl,
kdo by mně spasil a ze všeho odvedl?

Potřebuji obejmout, cítit, jak mě má ta osoba ráda,
cítit teplo a přátelství, nechat si poklepat na záda,
potřebuji jistotu, být si tím jistá,
aby moje duše mohla být čistá.

Chci vědět, jak na tom jsem,
jestli ostatním jen na obtíž jsem,
jestli mi stojí za to snažit se,
jestli kvůli nim mám přetvařovat se,
aby mě vnímali!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ef Ef | 30. listopadu 2013 v 20:07 | Reagovat

Nikdy se nesnaž kvůli lidem co o to nestojí...co ZA TO nestojí ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama